Ticho pred búrkou...

26. dubna 2014 v 23:13 | jessamine-rose |  Výpovede...
Dnes bol deň pod psa. Aj včera. Vlastne posledné dni je nejako divne pod psa. Tiež cítite, že tento písaný článok bude tak trošku ladený na depresívnu nôtu? No hej... veď stačí sa pozrieť von. Slniečko bolo nekompromisne vtiahnuté za oblaky. A tie sa roztiahli po oblohe ako také parazity a lejú zo seba jedna radosť. Nestačíte meniť topánky, prezliekať premočené ponožky, varíte si teplý čaj a z krásneho účesu na hlave máte namiesto toho len nejaký výbuch pripomínajúci skôr krepovitý papier. A tak usmievajte sa. Bolo by to ako na povel, keď na vás niekto nečakane vytiahne foťák, rýchlo spravíte nejakú smiešnu pózu, lebo už stláča spúšť a ešte si dovolí zahlásiť: "A teraz povedz sýýýýýr!!!"


Čo som mala pripravený blog o krásnych zážitkoch z týchto dní, ostal len v mojej hlave neuskutočnený plán, lebo počasie mi povedalo "Tak toto nie moja krásna. Takto sa spolu nedohodneme! Ty mi veru nebudeš rozkazovať, kedy mám na oblohu vtiahnuť oblaky a kedy slnko! Ty si mi chcela rozkazovať!?! TY?! Tak si vezmi dáždnik, alebo ostaň doma! Dnes bude pršať! Bodka!"... (hmmm... kretén!)

Tak som poslušne ráno vstala o štvrtej (Predtým som o druhej len očkom pozrela, či je ešte stále noc. Na moje počudovanie bola noc.) a počúvala zo zbíjačkou v hlave naštartované auto pred oknom a štyroch chlapcov, ktorí sa očividne nevideli xy rokov a potrebovali si tak prebrať celý život. O štvrtej ráno! A rovno pod mojim oknom! Bola som teda skontrolovať psa, či aspoň on v pokoji spí zavretý v kuchyni. Dala som do seba tabletku na hlavu, s veľkým treskom som zavrela okno, že by to aj suseda nado mnou zobudilo a pokúsila som sa zaspať. Veď do rána je ešte ďaleko...

Lenže ono to nie je len o tom, že vonku prší a mám migrénu. Je to skôr o tom, že vo vnútri celá zúrim, hnevám sa a mám pocit, že keby do mňa niekto pichol maličkou ihlou tzv. ironickou poznámkou, vybuchla by som ako taká bomba. Moja kamarátka má práve teraz podobný stav a keď sme si spolu písali, charakterizovala ho slovami "I´m sorry, i´m lost". Absolútne sa tomu stavu, jej samej nečudujem. Ja som na tom rovnako. Neviem čo zo sebou, kam sa pohnúť, kde začať a kam ísť. Kde koho nájsť a byť tak konečne sama sebou, bez svojich typických analýz. A hlavne šťastná. Neistota je zlá, samota ešte horšia.

- Keď sa cítiš na nič, nemáš náladu, tak prečo silou-mocou chceš ísť s nimi von?! To nechápem. Však sa zavri do izby a ozvi sa, keď budeš šťastná!
- Veď pre ten pocit. Aby som konečne tú náladu mala a cítila sa aspoň chvíľu ako normálny človek a nie ako parazit.
- A vari nie si?! Keď sa tak na teba pozerám - neprídeš mi ako pacient z psychiatrie, vyzeráš v celku fajn. Dokonca aj tričko si dnes zmenila a nemáš to isté, čo včera.
- Oh, dík. (pokus o úsmev)

Točím sa v bludnom kruhu. Spomienky, predstavy, realita, spomienky, predstavy... atď. Nemá sa lipnúť na minulosti, skôr sa má žiť pre prítomnosť. A snívať o budúcnosti. Ja som niekde medzi tým, len nie tam kde by som chcela byť. Raz som spokojná, že výskam od radosti, inokedy som zdeptaná a smútim nad každou malou blbosťou. Už ste mali v hlave natoľko prázdno, že ste si ani len tú budúcnosť nevedeli vybaviť? Ja sa jej desím. Príde mi nedosiahnuteľná, taká ďaleká a hlavne nevidím sa v nej... neviem čo mám chcieť, čo mám žiadať a čoho sa ešte vyvarovať. O čom snívať. O láske? Partnerovi? Rodine?

Je to všetko ako ticho pred búrkou... záblesky vidieť skôr, len stále s napätím očakávate, kedy to všetko konečne aj buchne!

Vaša nahnevaná Jessamine-rose
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Gil Gil | Web | 27. dubna 2014 v 12:29 | Reagovat

:D Mám Tě hrozně, hrozně moc ráda, nahněvaná Jessamine-rose!!♥♥♥:-) A též Tvé článečky, ať už jsou úplně o čemkoli, jsou perfektní :-)
Já mám moc ráda jasnou oblohu♥, ale mám ráda i mlhu a deštivé počasí :))) Lidi jsou schovaní a venku se prochází jen romantické duše, které moknou rády :D (ty jsi také romantická duše) A v lese je krásně prázdňoučko :)))) Stačí troška milé mlhy a v lese najednou nikdo "neotravuje" :D Tak to je výhoda deště a mlh :-)  :D  Ptáčci zpívají a vylezou roztomilí srandovní strakatí mloci ♥ a s nimi Gil :D Bouřky mám taky ráda :)))) U nás dnes svítí sluníčko.
Objetí pro Jessamine-rose! :)))

2 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 27. dubna 2014 v 13:56 | Reagovat

Máš pravdu, tentokrát na mě dýchla tvoje zloba. Vůbec si nedokážu představit, jak se cítíš. I když jsem byla odstěhovaná od manžela,měla jsem děti-svoji budoucnost a to byl důvod dívat se daleko dopředu s nadějí. Jak z toho bludného kruhu ven, to nevím. Vím jen, že je dobré jít den za dnem, krůček po krůčku za maličkým blízkým cílem. Takovým, který jsi ochotná splnit a díky němuž se nebudeš vracet do minulosti. Nevzdávej se a bojuj s každou hodinou, s každým dnem. Minulost je dobrá k tomu, aby ses z  ní poučila, ale ne k tomu, aby ses kvůli ní trápila. Mám tě ráda. Renata :-)

3 jessamine-rose jessamine-rose | Web | 27. dubna 2014 v 18:46 | Reagovat

[1]: A ja si hovorím optimistka? :) Gil moja drahá, ešte sa mám k pozitivizmu čo to učiť, lebo stačí si prečítať pár slov od teba a je to všetko jasné.... :) :) :*
Ďakujem ti moc, si ozaj zlatá dušička... a objatie posielam aj ja ♥ mám ťa rada ♥

4 jessamine-rose jessamine-rose | Web | 27. dubna 2014 v 18:51 | Reagovat

[2]: Renátka, ďakujem aj tebe! Tvoje slová sú rovnako krásne ako mi ich napísala Gil vyššie nad tebou. Ja sa nevzdávam, len som už naozaj unavená z toľkého bojovania a výsledok nie je žiaden. Keď sa snažíš a tvoja snaha je zbytočná, márna. Keď len dávaš a nedostávaš. Občas ma to potom nebaví...
Ale ako tak čítam, ani ty si to nemala jednoduché a vnímam z tvojich článkov, že to ani jednoduché nie je... každý máme svoje, proti čomu bojujeme a o čom snívame. Nie nadarmo sa vraví, že "život je boj..." Aj ja ťa mám rada a ďakujem ♥

5 pavel pavel | Web | 27. dubna 2014 v 20:02 | Reagovat

Jsme na tom oba stejně s tou bolestí hlavy, kterou jinak moc netrpím. Taky mám migrénu od včerejšího dne a bude to asi počasím, tlakem.
Ale neztrácejme naději, však i to sluníčko se jednou ukáže. :-)

6 jessamine-rose jessamine-rose | Web | 27. dubna 2014 v 20:33 | Reagovat

[5]: áno s tým súhlasím. Zmena počasia niekedy dokáže divy a včera a predvčerom to bolo dosť neznesiteľné... dnes je to lepšie a to preto, lebo slniečko už vyšlo a dnes krásne svietilo a nepadla ani kvapka dažďa.....

7 Ježurka Ježurka | Web | 28. dubna 2014 v 18:05 | Reagovat

U nás to počasí zas až tak strašné nebylo, ale zase mne dostihlo cosi jiného. Ale jinak nezoufej, dobře ti to napsala Renátka, tak nějak to vidím i já.

8 jessamine-rose jessamine-rose | Web | 28. dubna 2014 v 20:51 | Reagovat

[7]: šetri sa Ježurka, nech je lepšie a neboj, bude dobre aj u mňa. To tak býva - po každom slnku musí prísť dážď a po daždi je opäť slnečno... tak ja som momentálne v tom búrkovom období.... to prejde :* ♥

9 amelie amelie | Web | 28. dubna 2014 v 23:06 | Reagovat

Asi se dnes cítím podobně. Hlava jako střep. Mí autisté dnes neměli moc dobrou náladu. Jo, přežila jsem, ale....už toho mám dost. Jdu to zahnat četbou knihy:-) Přeji úsměv na tváři i v duši.

10 jessamine-rose jessamine-rose | Web | 28. dubna 2014 v 23:12 | Reagovat

[9]: to bude asi tým tlakom a autistické deti asi oveľa viac vnímajú zmenu počasia ako my obyčajne, nie? Och... len si oddýchni. Pozerala som včera jedným očkom na tvoj blog (neskoro večer), ale vrátim sa tam k tebe a poriadne si ho prečítam. Zaujíma ma to, takže zanechám isto aj pár komentárov....
Ďakujem za tvoje slová a Tebe prajem príjemný zážitok a oddych z knihy :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama