Tajomstvá ...

16. března 2014 v 10:40 | jessamine-rose |  Premýšľam ....
Keď sa zahľadím na hviezdy, vídim ich veľkoleposť. Napriek tomu, že sú vzdialené niekoľko tisícok míľ, občas mám pocit, že sú na dosah ruky... len sa k nim natiahnuť a dotknúť sa ich. Na pohľad sú jemné, jednoduché, no skrývajú v sebe veľkú silu a tajomnosť. Noc pod hviezdami je vždy o tajomstvách. Pohltia všetko, čo im dáš. Tvoje slová, bozky, dotyky, milovania ... zoberú si ich zo sebou hore do neba a vytvoria pre teba jednu hviezdu. Hviezdu tajomstva.


Je to už dávno čo som nevidela tak jasnú oblohu. Vybrala som sa von len v jemnom prehoze. Bolo už cítiť ozimenie, ale neodradilo ma to od toho, že som si potrebovala prevetrať hlavu. Zapálila som si cigaretu a dym som s výdychom posunula hore medzi hviezdy. Boli nádherné. Niekedy nie je potrebná spoločnosť. Nepotrebuješ počuť ďalšie slová, hlasy iných. Stačí, že v týchto chvíľach ako bola táto, dokážeš vnímať ten svoj vlastný.

Premýšľala som nad tajomstvami. Každý jeden z nás má svoje veľké tajomstvo. Je na každom z nás koľko je tomu druhému ochotný ukázať zo seba samého a tak ho vtiahnuť do svojho sveta. Nemusíte byť sami na svoje tajomstvo, vždy je tu niekto kto chce s vami zdieľať vaše starosti i radosti. A spolu si tak vytvárať svoje vlastné tajomstvá...

I ja mám svoje tajomstvá. Vždy si rozmyslím komu ich ukážem a poviem. Vyznať sa zo svojho tajomstva je niekedy oslobodzujúce a mňa tak utvrdzuje v tom, že ešte je tu niekto ochotný vnímať moje starosti a počúvať ma. A keď toto poznanie mám, ponúkam mu svoju pomoc a srdce. Aby rovnakým spôsobom mal istotu, že u mňa jeho tajomstvá budú rovnako uložené a pochopené...

... a tak pri pohľade na veľkoleposť hviezd som si želala, aby raz aj jedno moje tajomstvo bolo povedané v správnu chvíľu tej správnej osobe, ktorá je môjmu srdiečku veľmi blízka.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 16. března 2014 v 16:59 | Reagovat

Hvězdná obloha je kouzelná. Předloni, když jsem šla na denní směnu, zářily hvězdy jako lucerničky. A občas pod nimi proletělo letadlo. Nádhera. Jednou jsme se s manželem v Řecku pod hvězdnou oblohou milovali. Měla jsem tehdy pocit, že hvězd je tam tolik, že nebe to neunese a spadne na nás... :-)

2 Ježurka Ježurka | E-mail | Web | 16. března 2014 v 18:22 | Reagovat

Hvězdy, když svítí, jsou krásné! Ale tvoje myšlenky při dívání se na ně jsou zase zajímavé! Já většinou, když ležím v posteli a vidím jasnou hvězdu svítit do okna, tak si s ní povídám, nebo tam někoho zdravím - do nebíčka. Ty ne?

3 pavel pavel | Web | 16. března 2014 v 22:45 | Reagovat

A navíc je úplněk... :-)
Několik mých bývalých milenek, se mi v mnohém svěřily a já jim... ovšem ale nejkrásnější na tom je, že se dál občas vídáme a dokážeme se vzájemně svěřit a podržet. I když jsme už jen přátelé, dokážeme se podělit o své starosti a radosti.
A co jsem tím vlastně chtěl říct? Nikdy se s nikým ve zlém nerozcházej... spojují vás ty roky, které jste spolu šťastně prožili a je hloupé je jen tak zahodit. :-)

4 jessamine-rose jessamine-rose | Web | 18. března 2014 v 21:57 | Reagovat

[1]: musel to byť nádherný zážitok, milovať sa pod hviezdami... :) milujem romantiku a toto muselo byť nádherné.... áno, hviezdna noc je ozaj kúzelná... :)

5 jessamine-rose jessamine-rose | Web | 18. března 2014 v 22:02 | Reagovat

[2]: môj článok o hviezdach a ich vnímaní bol vlastne istým spôsobom chápaný, ako malý rozhovor s Bohom. Tiež ako ty Ježurka hľadím do neba a rozprávam sa... myslím na niekoho. :)

6 jessamine-rose jessamine-rose | Web | 18. března 2014 v 22:05 | Reagovat

[3]: ty máš veľmi pekné vzťahy ako tak čítam. Je určite príjemnejší prístup brať všetko s rezervou a nadhľadom ako s hádkami a obvineniami. Ja ešte asi nie som v takej životnej etape, aby som toto dokázala. Nezahadzujem staré spomienky za hlavu, ale rovnako si ich ani neprípomínam... :)

7 Gil Gil | E-mail | Web | 23. března 2014 v 11:34 | Reagovat

To je krásné s těmi vzájemnými tajemstvími♥ ♥ ♥
Jednou v hodině psychologie jsme malovali strom a okolí. Můj strom se jim moc líbil :-) Byl fialový a neměl ukončené větve a kořeny :)))) Ale upozornili mě na to, že nad vycházejícím sluncem mám hvězdy a "tak to přece nemůže ve skutečnosti být" Ale neměli pravdu, hvězdy jsou na obloze i ve dne, jen je lidé nevidí :))))))))))))))))))))
Ty bys tomu rozuměla Jessamine ♥ ♥ ♥

8 jessamine-rose jessamine-rose | Web | 25. března 2014 v 22:25 | Reagovat

[7]: predstavujem si ten fialový strom :). Prečo bol fialový? Neukončené vetvy a korene znamenajú, že si niečim naplnená a dostala si tak to, čo si potrebovala? A hviezdy sú stále viditeľné, to je jasné, len cez slnko ich nevidno... :) musel to byť veľmi pekný obrázok :)
A ďakujem :) ♥

9 Gil Gil | E-mail | Web | 26. března 2014 v 9:36 | Reagovat

[8]: ano, ano :))))))))))) ♥
Fialový, protože byl takový snový, duchovní. Mám modrofialovou moc ráda a ve slunečním světle je jí taky spousta a věci se tak lesknou, i duha a rosa :))) Ano naplněná a to co jsem potřebovala, tak jak píšeš, tak jsem ty větve a kořínky namalovala, protože vedou do duchovna a duchovní sféra je nehmotná, čistá, bez tvaru, nekonečná, otevřená jako ty větve a kořínky a z té sféry ten strom žije a čerpá sílu, je celý Její :))))))) : Vede k Bohu, je z Boha a patří celičký Bohu :-)

10 jessamine-rose jessamine-rose | Web | 27. března 2014 v 21:31 | Reagovat

[9]: krásne si to opísala, máš veľmi dobré srdiečko a v sebe veľmi veľa lásky. Už len to ako si to celé napísala, je z toho cítiť láska... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama